Bublinky, brčko a rychlé jedení: kolik vzduchu spolknete

Odkud se v břiše bere vzduch

Polykání vzduchu je normální — odborně se mu říká aerofagie. S každým polknutím sklouzne do žaludku pár mililitrů vzduchu, a protože za den polkneme několik stovek soust a hltů, sečte se to. Většina se vrátí zpátky říháním, zbytek pokračuje dál. Klidové množství plynu v celém trávicím traktu je u dospělého asi 100 až 200 ml, tedy necelá sklenice. Právě proto stačí poměrně málo navíc, aby byl rozdíl cítit.

Vzduch z polykání se pozná podle tří věcí. Přichází brzy — do půl hodiny od jídla. Sedí vysoko, pod žebry a v horní části břicha. A provází ho říhání. Plyn z fermentace v tlustém střevě se chová opačně: přichází za dvě až šest hodin, sedí nízko a odchází dolní cestou. Rozdíl mezi nadýmáním a plynatostí a ostatní spouštěče shrnuje průvodce Nadýmání.

Perlivé nápoje: kolik plynu v nich opravdu je

Perlivá voda je jediný případ, kdy plyn nemusí nikde vznikat — vypijete ho hotový. Oxid uhličitý je v nápoji rozpuštěný pod tlakem a v žaludku se při tělesné teplotě uvolní. Z jedné třetinky vyjde překvapivě velký objem:

Čísla jsou orientační, nasycení se u jednotlivých výrobků liší. Podstatné je poměrové srovnání: jedna sklenice sodovky přinese do žaludku několikanásobek klidového objemu plynu v celém trávicím traktu. Většina se vrátí říháním během několika minut, ale mezitím se žaludek roztáhne — a to je ten pocit, kvůli kterému člověk po obědě rozepíná pásek.

Brčko, žvýkačka, mluvení u jídla

• Brčko. S každým tahem jde do úst i vzduch z trubičky, a u ledové kávy nebo smoothie se navíc pije dlouho a po malých dávkách. Stejný nápoj ze sklenice znamená méně polykání.
• Žvýkačka a cucání bonbonů. Polyká se nasucho, bez jídla, takže do žaludku jde skoro samý vzduch. Žvýkačky bez cukru k tomu obsahují sladidla sorbitol, xylitol a maltitol, která tělo nevstřebá a bakterie z nich vyrábějí plyn — sejdou se tak oba zdroje naráz.
• Mluvení u jídla. Porada u oběda nebo telefonát nad talířem znamená krátká, rychlá sousta a víc vzduchu mezi nimi. Nejde o etiketu, ale o mechaniku polykání.
• Dýchání ústy. Ucpaný nos, alergie nebo uvolněná zubní náhrada nutí polykat častěji a víc vzduchu i mimo jídlo.
• Kouření a e-cigarety. Každé potažení znamená polknutý vzduch a za den jich bývají desítky až stovky.
• Velké hlty z lahve. Pití přímo z lahve po dlouhých lokech vtahuje víc vzduchu než popíjení ze sklenice.

Jak rychle jíte

Rychlost jedení je u spolykaného vzduchu nejsilnější páka a zároveň ta nejhůř uchopitelná věc — nikdo si ji neměří a odhady bývají mimo. Hlavní jídlo se dá v klidu sníst za dvacet minut. Kdo ho má za sedm, polkne víc vzduchu, sousta jsou větší a žaludek se roztáhne najednou. K tomu se přidává druhý efekt: signál sytosti přijde s odstupem, takže při rychlém jedení se sní víc, než by stačilo.

1. U jednoho oběda si zapněte stopky a podívejte se na výsledek. Pod deset minut znamená, že je kde ubrat, a většinu lidí to číslo překvapí.
2. Zkuste u tuhého jídla počítat, kolikrát sousto rozkoušete. Patnáct až dvacet žvýknutí je běžná míra; pod pět jde o polknutí, ne o kousání.
3. Mezi sousty odložte příbor na stůl. Zní to banálně, ale u polykaného vzduchu je to nejúčinnější jednotlivá změna, protože rychlost sníží sama.
4. Jedno jídlo denně bez telefonu a bez obrazovky — ne kvůli soustředění, ale protože u čtení a psaní se sousta polykají dřív, než jsou rozkousaná.
5. Pití k jídlu po malých dávkách a bez brčka. Velký hlt mezi sousty přidá vzduch i vodu naráz.

Co s tím prakticky

Změny se vyplatí zkoušet po jedné a dát každé aspoň týden. Když se udělá pět věcí naráz a uleví se, není z čeho poznat, která zabrala — a člověk pak drží i ta omezení, která mu nic nepřinášejí. Postup se dvěma týdny sledování a jednou změnou na týden rozebírá podrobně článek Nadýmání po jídle.

Spolykaný vzduch má jednu užitečnou vlastnost: na stolici se skoro neprojeví. Když se po vynechání perlivé vody a po pomalejším jedení nadýmání zmenší a stolice zůstane stejná, byl zdroj nejspíš ve vzduchu. Pokud se změní i tvar nebo pravidelnost stolice, hraje roli i jídlo. Tvar se určuje podle Bristolské stupnice a přehled možností, jak trávení sledovat, je v průvodci Měření trávení. Senzor Gutiva zaznamenává tvar a čas každé stolice po celou dobu auditu, takže se dá porovnat období před změnou a po ní — jak audit trávení probíhá.

Co se naopak přeceňuje

• Zadržované říhání. Plyn, který se nevrátí vzhůru, musí projít celým střevem a cestou nadýmá víc, ne méně. Slušné říhnutí je nejrychlejší cesta ven.
• Odpěňovače a přípravky proti plynu. Zmírní pocit, ale množství spolknutého vzduchu nezmenší. Řeší následek, ne příčinu.
• Vyřazování potravin. U spolykaného vzduchu nemá co řešit: mění se způsob jedení, ne obsah talíře. Vyřazovací diety proto v tomhle případě obvykle nikam nevedou.
• Ležení po jídle. Vleže se plyn dostává vzhůru hůř. Deset minut chůze funguje lépe než gauč.

Gutiva je wellness nástroj, nikoli zdravotnický prostředek. Výsledky slouží pouze k informativním účelům a nelze je použít k lékařské diagnostice. V případě zdravotních potíží se vždy poraďte s odborníkem ve zdravotnictví.

Senzor GutivaAudit trávení na 30 dní3 999 Kč jednorázově · bez předplatného

Audit trávení na 30 dní

Za 30 dní uvidíte svůj vzorec — podle čísel, ne pocitů.

Senzor na toaletě, 30 dní běžného života, dva srozumitelné reporty. Bez ordinace, bez odběrů, bez předplatného.

Objednat audit na 30 dní

3 999 Kč jednorázově · 100 % garance vrácení peněz.